Romantismus v české literatuře
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Romantismus v české literatuře
složitější situace 30. let – hlavní úkol literatury = výchova k vlastenectví (Tyl); tento požadavek zpomaluje rozvoj romantismu
Karel Hynek Mácha (1810–1836)
nejvýznamnější a nejdůslednější básník českého romantismu
« Praha, studium práv; záliba v cestování (okolí Prahy, Krkonoše, východní Čechy, zříceniny hradů, Itálie) a v divadle (ochotník); krátce advokátním praktikantem v Litoměřicích; tam těsně před sňatkem s Lori Šomkovou, matkou svého syna, zemřel na následky nemoci a vyčerpání; tamtéž pohřben, ale v r. 1939 jeho ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov
Dílo: poezie, próza, fragmenty dramat
počáteční tvorba – německy; česky – vliv Jungmannův
první básně, např. V svět jsem vstoupil, Noc aj. vyjadřují:
odpor k poměrům doby, pocit osamělosti a pesimismu, zklamání, protiklad snu a skutečnosti, krásy a ošklivosti, života a smrti, touha po lepším světě; jedinou jistotou je země
lyrickoepická báseň Máj (1836) – vrchol tvorby, základní dílo moderní české poezie
dějiště: krajina pod Bezdězem, u Doks
prostý děj: 3 tragédie (Jarmilina, Vilémova, obecně lidská) = jen východisko k filozofickým úvahám o smyslu života đ ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, citová lhostejnost, mechanické chápání spravedlnosti); slova Vilémova (= autorova) jsou obžalobou společnosti
1. zpěv – obraz májové přírody, motiv lásky, první tragédie
2. zpěv – znázornění času: věčnost přírody × doba do popravy zločince Viléma
3. zpěv – vrchol básně – krása přírody × lidský osud; vyznání lásky k rodné zemi (apostrofa země – poslední pozdrav vězně; země – jediná jistota – kolébka, hrob, matka, vlast); vzpomínka na dětství – nejkrásnější období života
4. zpěv (závěr) – básníkovo ztotožnění se svým hrdinou i poutníkem, který se po letech vrací na popraviště: ”Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!” - úvaha nad tragikou lidského osudu
2 intermezza:
1. půlnoční popraviště
2. obraz horské přírody
umělecké prostředky:
obraz přírody
citově podmanivý, dynamický, barvitý
kompoziční princip
kontrast (v rovině tematické i jazykové)
dramatický vzestup, vrchol (3. zpěv) a sestup (jako drama)
subjektivizace epiky
básníkovo ztotožnění s hrdinou
epiteta konstans (bělavé páry), ornans (růžový večer, večerní břeh)
metafory (bledá tvář lůny), personifikace (o lásce šeptal tichý mech, jezero zvučelo tajný bol)
kontrasty (život × smrt, světlo × tma)
oxymóron (zbortěné harfy tón, umřelé hvězdy svit)
metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas)
apostrofa země (”Ach zemi krásnou, zemi milovanou, ...”)
pleonasmus (modrý blankyt)
gradace (temná noc, temnější mně nastává)
zvukové hodnoty díla:
rytmus:
vzestupný (jamb – viz zač. 1. a 2. zpěvu) a trochej
zvukosled:
”brunátné slunce rudě zasvitnulo”, ”bílých skví se šatů stín”
zvukomalba:
nocí řinčí řetězů hřmot
dobový ohlas Máchova Máje:
nepochopen současníky (potlačena významová stránka obsahu, zdůrazněna zvuková krása; subjektivní poezie se zdála nebezpečná; domněnka, že odvádí od vlasteneckých a národních zájmů – Čelakovský)
Šaldova studie Mácha snivec a buřič – vyzdvihuje tři symboly Máje: symbol poutníka, vězně a země;
Máchův vliv na všechny další generace (např. májovci, Nezval, Hora – Máchovské variace ap.)
próza:
román Cikáni – nejepičtější; složité lidské vztahy; život vyděděnců, romantické tragické zápletky, realistická kresba postav
povídky Obrazy ze života mého – lyričnost, autobiografické prvky
Pouť krkonošská – obraz přírody, básnická próza
Marinka – obraz pražské chudiny Na Františku; Marinka = ideál krásy × drastická skutečnost, prostředí chudoby
náměty historické:
román Křivoklad = 1. část zamýšleného 4 dílného cyklu Kat (Valdek, Vyšehrad, Karlštejn)
téma: vnitřní tragédie osamoceného člověka (Václav IV. a kat)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát